7.1.    Používání jmen taxonů v hierarchické úrovni čeledi a nižší se určuje pomocí nomenklatorických typů (typů jmen taxonů). Používání jmen taxonů ve vyšších úrovních se určuje podle typů v případech, kdy jsou tato jména nepochybně založena na rodových jménech (viz Čl. 10.7).

7.2.    Nomenklatorický typ (typus) je prvek, ke kterému je jméno taxonu trvale připojeno, ať už je to správné jméno nebo synonymum. Nomenklatorický typ nemusí být nevyhnutelně nejtypičtějším nebo nejreprezentativnějším prvkem taxonu.

7.3.    Nové jméno, zveřejněné jako zřetelně zamýšlená náhrada (nomen novum) místo staršího jména, je typifikované typem tohoto staršího jména (viz Čl. 33.2, ale viz také Čl. 33, Pozn. 2).

Příklad 1.    Jméno Myrcia lucida McVaugh (1969) bylo zveřejněno jako nomen novum místo M. laevis O. Berg (1862), které je neoprávněným (ilegitimním) homonymem M. laevis G. Don (1832). Typem jména M. lucida je tedy typ M. laevis O. Berg (non G. Don), jmenovitě položka Spruce 3502.

7.4.    Nové jméno utvořené z předtím zveřejněného oprávněného jména (stat. nov., comb. nov.) je za každých okolností typifikováno typem bazionymu, a to dokonce i tehdy, jestliže bylo mylně používáno pro taxon, který podle nynějšího pojetí nezahrnuje tento typ (viz ale Čl. 48.1 a 59.6).

Příklad 2.   Jméno Pinus mertensiana Bong. přeřadil do rodu Tsuga Carričre, který však, jak vyplývá z jeho popisu, mylně použil novou kombinaci T. mertensiana pro jiný druh rodu Tsuga, a to pro T. heterophylla (Raf.) Sarg. Kombinace Tsuga mertensiana (Bong.) Carričre nesmí být použita pro T. heterophylla, ale musí být ponechána pro P. mertensiana, když je tento druh umístěn v rodu Tsuga; citace jména původního autora Bongarda v závorce (podle Čl. 49) označuje typ jména.

Příklad 3.   Jména Iridaea splendens (Setch. & N. L. Gardner) Papenf., I. cordata var. splendens (Setch. & N. L. Gardner) I. A. Abbott (in Syesis 4: 55. 1972) a Gigartina cordata var. splendens (Setch. & N. L. Gardner) D. H. Kim (in Nova Hedwigia 27: 40. 1976) mají všechny stejný typ, jako jejich bazionym Iridophycus splendens Setsch. & N. L. Gardner, a to položku Gardner 7781 (UC No. 539565).

7.5.    Jméno, které bylo ve smyslu Čl. 52 neoprávněné v době, kdy bylo zveřejněno, je buď automaticky typifikované typem jména, které mělo být podle pravidel přijato, nebo jiným typem ustanoveným nebo jednoznačně označeným autorem neoprávněného jména. Automatická typifikace se nevztahuje na jména sankcionovaná podle Čl. 15.

7.6.    Typ autonyma je totožný s typem jména, od kterého bylo autonymum odvozeno.

7.7.    Jméno platně zveřejněné odkazem na předtím účinně zveřejněný popis nebo diagnózu (Čl. 32.1(c)) musí být typifikováno prvkem vybraným z kontextu popisu nebo diagnózy, kterými bylo jméno uvedeno v platnost, pokud autor, který jméno uvedl v platnost, jednoznačně neustanovil jiný typ (viz ale Čl. 10.2). Avšak typ jména taxonu, který patří ke skupině s nomenklatorickým počátečním bodem po roce 1753 (viz Čl. 13.1), musí být určen v souladu s označením, popisem nebo jiným prvkem provázejícím jeho platné zveřejnění (viz Čl. 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45).

Příklad 4.    Protože jméno Adenanthera bicolor Moon (1824) bylo uvedeno v platnost jen na základě odkazu na dílo Rumphius, Herb. Amboin. 3: t. 112. 1743 a protože chybí dokladový exemplář, na základě kterého byla uvedená ilustrace vytvořena, typem jména je tato ilustrace. Typem není dokladový exemplář uložený v Kew, sbíraný Moonem a označený jako „Adenanthera bicolor“, protože Moon tento dokladový exemplář neustanovil jednoznačně jako typ.

Příklad 5.    Jméno Echium lycopsis L. (Fl. Angl.: 12. 1754) bylo zveřejněno bez popisu nebo diagnózy, ale s odkazem na dílo Ray, Syn. Meth. Stirp. Brit., ed. 3: 227. 1724, kde byl druh „Lycopsis“ sice diskutován, ale bez popisu nebo diagnózy, avšak s uvedením odkazů na dřívější práce zahrnující i dílo Bauhin, Pinax: 255. 1623. Přijatý popis, který uvedl jméno E. lycopsis v platnost, byl Bauhinův popis, a proto se typ musí zvolit z kontextu jeho díla. V důsledku toho Sherardův dokladový exemplář v Morisonově herbáři (OXF), který vybral Klotz (in Wiss. Z. Martin-Luther-Univ. Halle-Wittenberg Math.-Naturwiss. Reihe 9: 375-376. 1960), ačkoliv jej pravděpodobně viděl Ray, není vhodný pro výběr typu. Prvním přijatelným výběrem byla ilustrace "Echii altera species" v díle Dodonaeus, Stirp. Hist. Pempt.: 620. 1583, kterou citoval jak Ray, tak i Bauhin, navrhl Gibbs (in Lagascalia 1: 60-61. 1971) a formálně vybral Stearn (in Ray Soc. Publ. 148, Introd.: 65. 1973).

7.8.    Typifikaci jmen přijatých v některé z prací uvedených v Čl. 13.1(d), a tedy sankcionovaných (Čl. 15), je možné uskutečnit se zohledněním všeho, co se v této práci spojuje s uvedeným jménem.

7.9.   Typifikace jmen morfologických rodů rostlinných fosilií (Čl. 3.3), anamorf  hub (Čl. 59) a jakýchkoliv jiných analogických rodů nebo taxonů nižší hodnoty sa neliší od výše uvedeného.

Poznámka 1.    Viz také Čl. 59 s detaily vztahujícími se na typifikaci určitých pleomorfických hub.

7.10.    Pro účely priority (Čl. 9.13 a 10.5) se ustanovení typu uskutečňuje pouze účinným zveřejněním (Čl. 29, 30, 31).

7.11.    Pro účely priority (Čl. 9.13 a 10.5) se ustanovení typu uskuteční jen tehdy, jestliže je typ jednoznačně přijat jako takový typifikujícím autorem a je-li typový prvek jasně uveden (označen) přímou citací zahrnující termín "typ" nebo jeho ekvivalent.

Příklad 6.    Rod Chlorosarcina Gerneck (1907) původně zahrnoval dva druhy, C. minor a C. elegans. Vischer (1933) přeřadil první z nich do rodu Chlorosphaera G. A. Klebs a druhý ponechal v rodu Chlorosarcina. Přitom však nepoužil termín "typ" nebo jeho ekvivalent, a proto tím netypifikoval rod Chlorosarcina. První stanovil typ tohoto rodu jako „LT.“ Starr (in ING Card No. 16528, Nov. 1962), který vybral druh Chlorosarcina elegans.

*Příklad 7.    Slovní spojení "standardní druh [standard species]", které používali Hitchcock a Green (in Anon., Nomencl. Prop. Brit. Botanists: 110 -199. 1929), se v současnosti považuje za ekvivalent termínu "typ", a tedy typy ustanovené v této práci jsou akceptovatelné.

Doporučení 7A

7A.1.    Důrazně se doporučuje, aby materiál, podle kterého je jméno taxonu založeno, zvláště holotyp, byl uložen ve veřejném herbáři nebo v jiné sbírce, která umožňuje uznávaným botanikům volný přístup k deponovanému materiálu, a aby byl tento materiál pečlivě uchováván.