Mezinárodní kód botanické nomenklatury
(Tokijský kód)

KAPITOLA II.  JMÉNA TAXONŮ (VŠEOBECNÉ PŘEDPISY)

SEKCE 2.  TYPIFIKACE


Článek 10

10.1.    Typ jména rodu nebo jakéhokoliv taxonu podřazeného rodu je typ jména druhu (s výjimkou případu uvedeného v Čl. 10.4). Ke stanovení nebo citaci typu postačuje samotné jméno druhu, t.j. jméno druhu je považováno za plný ekvivalent jeho typu.


Poznámka 1.     Termíny jako "holotyp", "syntyp" a "lektotyp", ač nejsou aplikovatelné v doslovném smyslu na typifikaci jmen v hierarchických úrovních vyšších než druh, tak jak jsou definovány v Čl. 9, používají se analogicky.


10.2.     Je-li holotyp nebo lektotyp jednoho nebo více předtím nebo současně zveřejněných druhových jmen jednoznačně zahrnut v protologu jména rodu nebo jakéhokoliv taxonu podřazeného rodu (viz Čl. 10.3), typ musí být vybrán (Čl. 7.107.11) z těchto typů, nebyl-li typ označen (Čl. 22.5, 22.637.2) nebo stanoven autorem jména. Nebyl-li v protologu jednoznačně zahrnut žádný typ druhového jména zveřejněného předtím nebo současně, musí být typ vybrán jiným způsobem, ale tento výběr se musí změnit, je-li možno prokázat, že žádný materiál spojený s protologem nepatří do stejného druhu, jako vybraný typ.


Příklad 1.    Rod Anacyclus, tak jak ho původně vymezil Linné (1753), zahrnoval tři platně uvedené druhy. Cassini (in Cuvier, Dict. Sci. Nat. 34: 104. 1825) stanovil Anthemis valentina L. (1753) jako typ rodu Anacyclus, ten však nebyl původním prvkem rodu. Greenová (in Anon., Nomencl. Prop. Brit. Botanists: 182. 1929) stanovila Anacyclus valentinus L. (1753), "jediný ze tří původních druhů dosud ponechaný v tomto rodu" jako "standardní druh" (viz Čl. 7, Příkl. 7) a její výběr musí být následován (Čl. 10.5). Humphries (in Bull. Brit. Mus. (Nat. Hist.) Bot. 7: 109.1979) stanovil dokladový exemplář z Cliffordova herbáře (BM) jako lektotyp jména Anacyclus valentinus, a tím se tento dokladový exemplář stal definitivním typem rodového jména.

Příklad 2.    Rod Castanella Spruce ex Benth. & Hook. f. (1862) byl popsán na základě jediného dokladového exempláře, aniž by bylo uvedeno nějaké jméno druhu. Swart (in ING Card No. 2143. 1957) byl první, kdo stanovil typ (jako "T."): C. granatensis Triana & Planch. (1862), založený na Lindenově sběru. Pokud je Spruceho dokladový exemplář považován za náležející ke stejnému druhu jako Lindenův sběr, Swartem stanovený typ není možno nahradit, i když se Spruceho dokladový exemplář stal typem jména Paullinia paullinioides Radlk. (1896), protože toto jméno není "druhové jméno zveřejněné předtím nebo současně".


10.3.    Ve smyslu Čl. 10.2. se jednoznačné zahrnutí typu jména druhu uskutečňuje citací platně zveřejněného jména nebo odkazem (přímým nebo nepřímým) na platně zveřejněné jméno, ať už autorem přijaté nebo zahrnuté do synonymiky, nebo citací holotypu nebo lektotypu předtím nebo současně zveřejněného jména druhu.


Příklad 3.   Protolog jména Elodes Adans. (1763) zahrnuje odkazy na "Elodes" Clusia (1601), "Hypericum" Tourneforta (1700) a Hypericum aegypticum L. (1753).

Posledně uvedené jméno je jediným odkazem na platně zveřejněné jméno druhu a ani jeden ze zbývajících prvků není typem jména druhu. Typ jména H. aegypticum je tedy typem jména Elodes, ačkoliv pozdější autoři stanovili H. elodes L. (1759) jako jeho typ (viz Robson in Bull. Brit. Mus. (Nat. Hist.), Bot. 5: 305, 336. 1977).


10.4.   Jedině konzervací (Čl. 14.9) se typem jména rodu může stát dokladový exemplář nebo ilustrace, kterou autor upřednostnil při tvorbě protologu, ale která není typem jména některého zahrnutého druhu.


Příklad 4.    Jméno Physconia Poelt je konzervované s dokladovým exemplářem "´Lichen pulverulentus´, Germania, Lipsia in Tilia, 1767, Schreber (M)" jako typem.

Poznámka 2.    Je-li prvek stanovený podle Čl. 10.4 typem druhového jména, toto jméno je možno citovat jako typ rodového jména. Není-li tento prvek typem druhového jména, je možno v závorce připojit odkaz na správné jméno typového prvku.


10.5.    Autor, který jako první stanoví typ jména rodu nebo taxonu podřazeného rodu, musí být v tomto výběru následován, ale jeho výběr může být změněn,
(a) je-li možno prokázat, že je ve vážném konfliktu s protologem a je k dispozici jiný prvek, který není v konfliktu s protologem,
(b) zakládá-li se na převážně mechanické metodě výběru.


Příklad 5.    Fink (in Contr. U.S. Natl. Herb. 14(1): 2. 1910) uvedl, "že uváděl typy rodů podle pravidla ´prvního druhu´ ". Jím stanovené typy je proto možno nahradit (změnit).

* Příklad 6.    Autoři řídící se American code of botanical nomenclature, Canon 15 (in Bull. Torrey Bot. Club 34: 172. 1907) stanovovali jako typ "první binom druhu v pořadí", přicházejíci v úvahu za určitých podmínek. Tuto metodu je třeba považovat za převážně mechanickou. Čili první typ pro Delphinium L., stanovený Brittonem (in Britton & Brown, Ill. Fl. N. U.S., ed. 2, 2: 93. 1913), který se řídil Americkým kódem a vybral jako typ D. consolida L., byl podle Čl. 10.5(b) nahražen (změněn) stanovením D. peregrinum L. (Green in Anon., Nomencl. Prop. Brit. Botanists: 162. 1929). Jednoplodolistový druh D. consolida však nemohl být podle Čl. 10.5(a) nahražen jako typ tříplodolistovým D. peregrinum, protože není ve vážném konfliktu s protologem rodu, který uvádí "germina tria vel unum", ikdyž Linné zařadil tento rod do "Polyandria Trigynia".


10.6.    Typ jména čeledi nebo taxonu podřazeného čeledi je stejný, jako typ rodového jména, na kterém jsou založena (viz Čl. 18.1). Ke stanovení nebo citaci typu postačuje samotné rodové jméno. Typ jména čeledi nebo podčeledi nezaloženého na rodovém jménu je stejný, jako typ odpovídajícího alternativního jména (Čl. 18.519.7).

10.7.    Princip typifikace se nevztahuje na jména taxonů nad úrovní čeledi, s výjimkou jmen, která jsou automaticky typifikována tím, že jsou založena na rodových jménech (viz Čl. 16). Typ takového jména je stejný, jako typ rodového jména, na kterém je založeno.


Poznámka 3.    K typifikaci některých jmen taxonů podřazených rodům viz Čl. 22.522.6.


Doporučení  10A

10A.1.    Byla-li zveřejněna kombinace v hierarchické úrovni taxonu podřazeného rodu pod rodovým jménem, které ještě nebylo typifikováno, pak by měl být typ rodového jména vybrán z té části rodu, která byla stanovena jako nomenklatoricky typická, je-li to zřetelné.

 


       Předcházející     /    následující článek
Obsah

 

AKVÁRIUM  -  Vladimír  PELIKÁN

AKVARIJNÍ  ROSTLINY

OKRASNÁ  AKVÁRIA