Článek H.3

H.3.1.  Hybridy mezi zástupci dvou nebo více taxonů mohou dostat jméno. Nomenklatoricky se hybridní podstata taxonu označuje umístěním znaménka násobení ´ před jméno mezirodového hybridu nebo před epiteton ve jménu mezidruhového hybridu, nebo umístěním předpony „notho-“ (s možností zkrácení na „n-“) k termínu, který označuje hierarchickou úroveň taxonu (viz Čl. 3.2 a 4.4). Všechny takovéto taxony se označují jako hybridní taxony (nototaxony, [nothotaxa]).

Příklad 1. (Předpokládaní nebo známí rodiče jsou uvedeni v Čl. H.2, Př. 1) ´Agropogon P. Fourn. (1934); ´Agropogon littoralis (Sm.) C. E. Hubb. (1946); Salix ´capreola Andersson (1867); Mentha ´smithiana R. A. Graham (1949); Polypodium vulgare nothosubsp. mantoniae (Rothm.) Schidlay (in Futák, Fl. Slov. 2: 225. 1966).

H.3.2.  Nototaxon nemůže být stanoven, není-li znám nebo se nedá předpokládat alespoň jeden z rodičovských taxonů.

H.3.3.  Epiteton ve jméně hybridního druhu [nothospecies] se nazývá kolektivní epiteton.

H.3.4. V otázkách homonymity a synonymiky se znaménko násobení a předpona „notho-“ neberou v úvahu.

Příklad 2.  ´Hordelymus Bachteev & Darevsk. (1950) (= Elymus L. ´Hordeum L.) je mladším homonymem jména Hordelymus (K. Jess.) K. Jess. (1885).

Poznámka 1. Taxony, u nichž se hybridní původ předpokládá, nemusí být označeny jako nototaxony.

Příklad 3. Tetraploid se stabilizovanou dědičností, získaný umělým křížením Digitalis grandiflora L. ´D. purpurea L. může být, je-li to žádoucí, nazván D. mertonensis B. H. Buxton & C. D. Darl. (1931); Triticum aestivum L. (1753) je považován za druh, byť se nenachází ve volné přírodě a bylo prokázáno, že jeho genom se skládá z genomů druhů T. dicoccoides (Körn.) Körn., T. speltoides (Tausch) Gren. ex K. Richt. a T. tauschii (Coss.) Schmalh.; Levin (Evolution 21: 92-108. 1967) předpokládá, že taxon známý jako Phlox divaricata subsp. laphamii (A. W. Wood) Wherry (in Morris Arbor. Monogr. 3: 41. 1955) je ustálený produkt hybridizace mezi P. divaricata L. subsp. divaricata a P. pilosa subsp. ozarkana Wherry; o polyploidním druhu Rosa canina L. (1753) se předpokládá, že má dávný hybridní původ, ale je považován za druh.

Poznámka 2. Termín „kolektivní epiteton“ je používán v Mezinárodním kódu nomenklatury pěstovaných rostlin-1980 i k označení epitet v živých (moderních) jazycích.

Doporučení H.3A

H.3A.1.  Znaménko násobení ve jméně nototaxonu by mělo být umístěno těsně (bez mezery) před první písmeno jména nebo epiteta. Není-li však tento matematický symbol k dispozici a místo něj se používá písmeno „x“, může být, pomůže-li to vyhnout se víceznačnosti, mezi ním a epitetem vynechána mezera s šířkou jednoho písmene. Toto „x“ by mělo být uvedeno jako malé písmeno.